Nikdo nemůže ublížit a na nikoho se nemohu zlobit, když nemám o sobě žádnou představu. Nikdo nemůže být lepší nebo horší. Když někdo tvrdí nějaký bullshit, je stejně vzdálený od pravdy, jako je moje opačné tvrzení. Oba se v tom motáme, ve světě bulshitů….. Zalliviz. Můj příběh www.zalli.cz
1. Najděte si místo ideálně poblíž cesty tak, abyste se v lese neztratily. Chrápání by nemělo doléhat na cestu a také k sobě nelákejte nikoho září svého mobilu. Stan by měl být neprůhledný, pro tzv. „úchyláka lesního“ nemusí být nic přitažlivějšího než silueta ženy, která se převaluje za měsíčního svitu v malém, těsném stanu. 2. Stan si sestavte raději předem …
Pár rad pro ženy, které poprvé spí samy v lese Pokračovat ve čtení »
Zašeptala jsem něžně Tonymu, který seděl na židli v čele sálu, do ucha: „Tony, já tě nemám ráda.“ Vzápětí jsem se lekla, co to ze mě vyšlo. „Á sakriš!“ V angličtině jsem si skládala před tím v duchu úplně jinou větu. Chtěla jsem se jen zeptat, proč tu bezmeznou lásku necítím. Lásku, o které jen dnes v podstatě mluvil …
Než se mysl, možná na chvíli, vrátila do bodu „nula“, v hlavě mi proudila celá Amazonka myšlenek. Nevěděla jsem, co je to ten bod 0 a chaos v hlavě se nedal zastavit. Mysl se nechtěla uvolnit. Dokonce na setkání s Marcelkou z hor nepřišlo úplné uvolnění, zastavení myšlenek. Na samotném konci meditace v tichu jsem …
Duchovní mistr by se možná zeptal: Kdo v tobě chce odpustit a komu? Jsi přece pravda ukrytá za snůškou programů. Jsi to věčné, nikdy neodcházející, neumírající. Jsi nikdo. Pokud bychom připustili, že jsme nikdo, to posvátné a neexistující, tak je logicky nikdo i ten druhý. Na koho se potom zlobit? Bylo by to krásné jen …
S radostí jsem založila novou uzavřenou FB skupinu Květy z krajiny nikoho pro moji meditační rodinu. Budeme se podporovat příspěvky, radit si. Na každodenní horské dráze si už nyní pomáháme vytlačit náš „náklad“ do kopce, pokud se s vozíkem zadrhneme někde v propasti. Možná máme menší potřebu mluvit a vyjadřovat se na sociálních sítích, ale …
